Kubánské zemědělství: Kolaps a ekonomická reforma část 2.

Univerzita na Floridě fakulta Agrokulturního obchodu a rozvoje




Vládní reformy
Počátek ekonomického ozdravení


Kubánská vláda reagovala na ekonomickou krizi velkým programem reforem. Zahájením na trh-orientovaných reforem se umožňili investice ze zahraničí a podpora dizertifikovaného exportu. Toto byly hlavní programy reforem pro znovuoživení kubánského hospodářství. V roce 1990 Kuba vyhlásila „Mimořádné období v době míru“ ekonomické úspory proti důsledkům ztráty podpory ze Sovětského Svazu. Program na příděl jídla, pohoných látek, elektřiny. Byla dána přednost místní produkci potravin, rozvoj turismu a biotechnologii. Zhroucení produkce trhu s cukrem a slabé vyhlídky tohoto odvětví, poskytla širší spektrum pro obdělávání zemědělské půdy. V roce 1993 Kubánská vláda sestavila novou formu spolupráce – UBPC-Basic Unit of Cooperative Production(zakladní útvar pro družstevní výrobu), zahájila tak, rozdělování velkých státních statků. Zatímco právně země zůstává státní, tak zemědělské družstva mají právo obdělávat půdu a rozhodovat o jejich produkci. Stát ještě poskytuje marketing, technickou pomoc a zemědělské investice. Stát výrobci určoval měsíční kvótu, kterou musí splnit na zemědělstké půdě a přebytky si mohl prodávat sám za sebe. V roce 1994, stát ustanovil zemědělské družstva a trhy, kde dle pravidel volného trhu se s nimi obchodovalo. Zemědělské trhy tak obhospodařují 25-30 procent družstevní výroby dostupnou kubánským spotřebitelům.

Kuba také podpořila vznik zahraničních „ekonomických asociací“, které dovolovali zahraniční investice do turistiky, báńského průmyslu, telekomunikací, výroby, a budování sektorů v kubánské ekonomice. K dnešnímu dni, zahraniční investice v zemdělství jsou poměrně malé, ačkoli asociace byly vytvořeny pro citrusy, tabák, cukr a rýži. Kuba taky podporuje investice do nevývozních aktivit jako je rozvoj turistických oblastí. Od počátku ekonomic kých reforem, růst HDP, spotřeby a produkce ukazují znaky ozdravení vývoje. Hlavní oblasti růstu v Kubánské ekonomice jsou turistika, těžba niklu, rybolov, výroba, tabákový průmysl a zelenina. Kubánský export se začíná více rozdělovat (50% Evropa, 25 procent Kanada a Latinská amerika, a 20 procent Asie). Plody moře staly hlavním zdrojem kubánského exportu. Růst byl velmi prudký, Kuba má přírodní zdroje a ty navíc byly výhodou k pokračování a expansi turistického ruchu. Turismus je teď nejvetším příjmem do státního rozpočtu a to v roce 1996 bylo 1,4 miliard USD, v porovnání s 900 miliony USD z produkce cukru, která je největším exportním produktem. Nicméně, 70 procent se zase vrací do investic, pro vlastní chod turismu na Kubě. Od té doby, co začli ekonomické reformy na Kubě, zůstává několik problémů. Kubánský zahraniční obchod je v pokračujícím útlumu a nedostatek enrgetických zdrojů je stále nedostatek. Zemědělská produkce se ještě nedostala na úroveň před krizí. Průmyslová infrastruktura zůstává v bídném stavu, a investice pro jejich obnovu váznou. Stálé problémy Kuby jsou na tolik vážné, že strádání je stále viditelné.


Předpoklady na zemědělský export Kuby

Mnoho kubánských produkovaných komodit byly shledány jako vhodné pro vývoz, nebo jako pro obnovu investičního vztahu s Americkými státy. Komodity jako cukr, citrusy, zelenina, tropické ovoce a ryby podle University státu Florida – Havanská universita obor Kubánská ekonomie zemědělství a rybolovu. Pokračující studie byla zveřejněna na semináři sponzorována Universitou na Floridě – Mezinárodní zemědělský obchod a rozvoj centra pro Národní politiku zemědělství. Tato studie byla vydána 31. Března roku 1998 se zaměřením na:

Role zemědělského odvětví na Kubě, Intergrace do globální ekonomie a strukura budoucí ekonomie: Následky na zemědělství státu Florida a Spojených států amerických.

Kubánská ekonomická geografie

Kuba je největší ostrovní zemí v Caribiku, 150 kilometru jižně od Key West na Floridě. Na Kubě je tropické klima, tvořené pasáty, s krajinou od rovin k pahorkatiním, kopcům až po hory na jiho východě. Hlavní přirodní zdroje jsou kobalt, nikl, železná ruda, měď, mangan, sůl, dřevo a sklo. Hlavní složky pro směný obchod je turismus, cukr, nikl, mořské plody a tabák. Kuba má 11 miliónů obyvatel a mezi roční nárůst je 0,4%. Šedesát procent obyvatel Kuby byli narozeni po revolučním roce 1959 a průměrný věk je 23 let. Gramotnost je více jak 95%. Kuba má skoro dohromady tolik území, jako když se spojí všechny Caribské ostrovy dohromady. S rozlohou 11 milióny hektarů, se Kuba rovná americkému státu Ohio nebo tři čtvrtiny rozlohy státu Florida.
Asi 60 procent území je obděláváno zemědělstvím. Sedmdesát procent zemědělské půdy je obděláváno a dvacent procent obdělávané půdy je zavlažová no. Vzhledem k vysokému odlesňování, vysokým nákladům k transportu vody k zavlažování, vysoké koncentraci těžkých minerálů a znečištění, Kuba čelí problémům s nedostatkem vodních zdrojů. Asi na 40% obdělávané půdy se pěstuje cukrová třtina a asi na 11% se pěstuje zelenina. Cukrový průmysl byl největším průmyslem na Kubě, a to hlavně v osmdesátých letech. Zaměstnával až jednu šestinu obyvatel a asi jedna třetina Kubánských zdrojů (půda, další investice) byla nutná k cukrovarské výrobě. Cukr se podílel asi 80% na hodnotě Kubánského exportu a přispíval tak 10% kubánskému HDP.