Kolik síly by mělo být použito mezi partnery?

Kolik síly by mělo být použito mezi partnery?

Mez dvěma zkušenýma tanečníkama by měla být použita jen nepatrná síla v rukách mezi mužem a ženou. Vedení by mělo být velmi jemné a vlídné. Kubánský styl tance je obecně jemnější než u stylu Puerto Rico a New York., protože je tam méně rychlích otoček a přizpůsobují se složitým kombinacím paží při neustálých točeních.
• Pokuď muž nemá zkušenosti s vedením, buď vede moc jemně nebo moc tvrdě, a pro ženu je obtížné relaxovat její paže.
• Pokuď nemá zkušenosti žena, muž musí používat hodně síly k vedení ženy k tomu aby jí navedl tam kam chce, z toho vyplývá tuhé vedení.
Kromě toho, bez nedostatečného tlaku partnerky, nebo projevu tuhých paží ženy, má muž daleko více práce. Ženy: pokuď Vám muž projevuje silné vedení a cítíte, že používá moc síly, je to možná pouze proto, že se nenecháte vést, nebo nemáte dostatečnou pevnost v pažích.

Tanec je vztah

Tanec je vztah. Musíte být v kontatku s Vaším partnerem po celou dobu a musíte si být nazvájem sami sobě vědomi. Jeden trik k prohloubení si tohoto uvědomění je oční kontakt mezi partnery po celou dobu, kromě malých časových úseků, během točení a prostě kdy to není možné. Pokuď budete moci udržet oční kontakt, to Vám velmi pomůže a pomůže Vám to i se správným časováním.

Terminologie

Použil jsem následující termíny pro různé koncepty v tomto dokumentu, snažil jsem se být důkladný, abych se vyhnul dvojznačnosti. Jen připomínám, že tyto termíny nemusí být apriotní pro taneční terminologii.

Držení (Hold)
Držení je termín, který určuje jak mají být paže muže s ohleduplností umístěny s držením ženy, která ruka drží kterou a kde je umístěna (na jejích zádech, nebo skřížené ruce, apod.) Příklad: klasické držení, překřížené držení jednou rukou v otevřeném držení.

Uchopení rukou (Grip)
Jak se drží dlaněmi muž s ženou, jak přechytávat ruce při tanci.

Krok (Step)
Malá variace určitých kroků, většinou během dvou až čtyř taktů. Tento termín je speciálně jen na označení kroků nohou. Příklad: základní krok(mambo), prodloužený krok #2, krok do strany.

Figura (Move)
Malá sekvence kroků a držení paží a různých změn, dohromady v páru, většinou několik taktů. Snažím se snížit co nejvíc počet figur jak jen to je možné, s cílem snížit počet figur, a raději používat jejich kombinace.

Sestava (Configuration)
Jak jsou vzájemně páry na sebe orientovány. Toto je používáno pro Ruedu, kde je jasně daná konfigurace tanečníkům. Příklad: Una(výměna partnerů), Guapea(kroky v před a vzad)

Příparava (Preparation)
Příprava je něco, kdy muž chce udělat nějakou figuru, tak naznačuje partnerce jaká figura bude následovat. Dobrý příklad připravy je například impuls partnerce k pravé otočce. Mnoho tanečníků se nenaučí tyto impulsy a pak mají méně plynulý tanec, příprava(impulsy) jsou velmi důležité.

Doporučení pro ty co se nechávají vést (ženy)

Doporučení pro ty co se nechávají vést (ženy)

Některé poznámky pro začátečnice:

• Žena by měla mít dobrou pevnost v jejich pažích ve vodorovném směru (viz. obr. 2)



• Žena by se měla nechat vést a nikdy se nesnažit pomáhat při pohybech ve vedení. Dělá to potom problémy oboum partnerům, když tančí s jinými tanečníky a také učiteli, kterému pak dělá větší problém u oprav s tanečníma chybama. (a to tak dlouho dokuď pár nezčne tancovat více méně nacvičenou choreografii)
• Žena by měla pokračovat v chození kroků ať se děje co se děje, nikdy by neměla přestat tancovat i když si není jistá. Když tancuji s ženou, která je lepší než já, chyba se stát může, ale ona stále tancuje, takže mě to zachrání krk a vypadá to mnohem lépe.
• Pokuď muž navádí do nějekého točení, žena by měla pokračovat v tanci ať se děje cokoli. Muž ji dá najevo kdy se má zastavit dle toho do čeho chce navádět, nikdy nezastavujte tanec sami od sebe. Zde je můj osobní názor na charakteristiku, kterou si užívám na ženách, které se nechají vést.
• Žena Vás sleduje v blízkosti, nebo blízko z povzdálí. Nerad tancuji s ženou, která vypadá jako by myslela na věšení prádla.
• Žena se nikdy nezastavuje, ať se děje cokoli. Stále dodržuje kroky 1-2-3, 5-6-7. Moc si nevšímá toho, když začnete kroky špatně, nebo v průběhu, ona nepočítá na vaše základní kroky, aby sama musela tancovat, však je to právě hudba, do které se tancuje, která nás sdruží.
• Když něco pokazíte směje se s Vámi a přirozeně vplyne na chvilku do módu improvizace. Také rád tancuji s ženou, která mě dá pár písniček na tancování, protože se člověk s partnerkou více seznámí s jejími reakcemi a mé vedení si pak více přivlastní. Tohle se bude zlepšovat a bude menším a menším problémem, když se muž zlepší ve vedení.
• Žena mě nechává vést. Pro některé ženy to je velmi silnej zlozvyk: prostě chtějí furt vést, odporují vedení. Někdy to trvá dělší dobu některým ženám se tohle odnaučit…můj názor, žena která se snaží vést nemůže být dobrou tanečnicí. Dobrý vůdce a dobrá tanečnice co se nechá vést jsou zárukou shody.
• Žena je uvolněná, ne stuhlá, ale reagující. Její paže jsou spíše uvolněné, jen poskytují dostatečnou vůli k efektivnímu vedení. Tuhá tanečnice komplikuje dobré vedení, a tanec není zábavný… Žena se má uvolnit a být veselá, to je celý gól samotného tance. Nerad tančím s ženama, s které jsou zděšené co bude následovat, když jsou opravdu ztuhlé.
• Žena si ráda hraje. Taneční parket je hřiště ke hře.

Vedení a následování

Vedení a následování

Vedení je vždy prováděno mužem, a následování ženou. Naučení se vést partnerku jistě, trvá nějaký čas, a možnosti vedení jsou velmi rozlišené mezi jednotlivými muži kteří vedou, i mezi partnerkami, které se nechávají vést, ale jsou zde určité základní pravidla, které jsou pokročilím tanečníkům společné.


Doporučení pro ty co vedou

některé doporučení k vedení pro začátečníky
Buďtě jemní, ale jistí. V severoamerickém společenském životě, postoj muže má tendenci se jevit zamračeně. Druhý extrém je, že zase následky při tanci je, že muži mají tendenci vést moc ženu jemně. Ve vedení si musíte být jistí. Dobré tanečnice mají rády silné vedení. Nicméně, musíte si být jistí, ale nenásilní. Můj učitel vždy říkal „Mucho rose“ (růžový chlapák), míněno, že by jste měli být trochu drsňáci, ale nebuďte moc tvrdí, buďte milý k vaší partnerce. Pokuď hrajete moc tvrdě, tak jste „zvíře“.

• Pokuď nevedete jistě, tak vaše partnerka prostě nebude vědět kam ji chcete vést. Samozřejmě, pro nedostatek zkušeností, vaše první vedení nebude sebejisté. Prostě stále na tom pracujte, není to zrovna jednoduchá část, kterou je třeba se naučit.
• Sledujte prsty na nohou u partnerky. Ženy si velmi rády kupují boty, kde mohou ukazovat své citlivé prsty na nohou, vaším velkým botům… Jsem opravdu naštvaný, když se mi podaří tancovat s dobrou tanečnicí a stoupnu jí na nohu..

Začátek tance přímo do figury Casino

Začátek tance přímo do kroků Casino

V uspořádání taneční praxe se většinou začíná do kroků figury Casino, z které se dá provést to co se zrovna nového učíte. Do této figury se nedostanete z plného držení. K tomu je třeba, aby muž lehce „popotažení“ pravou i levou rukou parterku na pátou počítací dobu a přešel přímo do kroků Casino. Všiměte si, že toto potáhnutí probíhá i při „odžďuchnutí se“ od partnerky.

Začínáme s tancem

Začínáme s tancem

Vždy na začátku tance začínejte v klasickém držení. To dává jasnou zprávu, že muž vede tanec a dává tak sebevědomí ženě, že tancuje s dobrým, silným vůdcem..

Má to psychologický důvod: pokuď začínáte v otevřeném držení, nemáte nad partnerkou kontrolu. Pokuď začínáte v klasickém držení, můžete partnerku vést okamžitě. Ženy rády tancují s někým, kdo dává najevo kontrolu a stabilitu, prostě s dobrým tanečníkem. Pokuď začnete tancovat v plném držení, při těsném držení mezi vedoucím a vedeným, tak vaše partnerka si řekne „hmm, tak tohle bude nějaký chlapák :-)!“ (a v tanci, to je dobrá věc :-). Postoj Vám ukáže, jak velký vliv to má na vnímání Vašeho vedení. Kromě toho, začít tanec upřímě a řádně je projev, že se k partnerce chováte s řádným respektem. To se někomu jeví jako samozřejmost, ale nikdy jsem na to nemyslel do té doby, co mě na to upozornil jeden z mých učitelů.


V kubánské Salse se také začněte mírně houpat do stran, houpacími kroky, které budou popsány níže. Lehce přesuňtě pohyb do korků vpřed a vzad (mambo). V základních Salsa krocích začněte partnerku vést kolem po parketě, nebo proveďte dile que no (převedení parterky na vaše místo v prostoru). Nespěchejte, dejte tanci možnost růstu, dopřejte si čas. Toto je velmi důležité, kubánci si rádi užívají sami sebe a ne vždy používají složité otočky a kombinace (i když v tomhle jsou nejvíce kreativní, co jsem mohl vidět ). Nesnažte se tančit v linii v základních krocích, jak je tomu rutinně ve stylech salsy Puerto Rica a New Yorku.

Evoluce tance Salsa

Evoluce tance Salsa

Paralelně jak se vyvíjely zároveň oba dva styly hudby, tanec se vyvíjel paralelně zvlášť. Na kubě popularita tance Casino dala vzniku tzv. „Rueda“. Toto je hlavní populární styl na dnešní kubánskou hudbu, at už v páru, ve skupině, nebo v kruhu. Mnoho prvků z folklórního tance, jako například z mužského single tance „Columbia“, jsou často použity kubánskými tanečníky v jejich tanci salsa-casino. Na kubě je v dnešní době nový styl, surový a dynamický a někdy až drsný. Tento styl je málo kdy učen kubánskými emigranty, většinou volí učení pro cizince, kteří jsou ze zemí kde žijí evropané a navrhují jim pro ně vhodný styl tance. (tanec Són je stále často tancován ve východní části ostrova, a jen málo lidí ho v dnešní době skutečně umí). Mimo ostrov Kuby se latinské tance vyvinuli v 60. a 70. letech do mamba a společenských tanců. Časem se vyvinulo mnoho stylů a na různých místech k nim byly přiřazeny různé názvy a to nám dalo různé druhy salsy, které se tancují všude jinde než v karibiku: jendoduchá tancovaná salsa s hlubším rytmem, se soustavou v linii a pár jednoduchých otoček. Vyjímky jsou: New York styl (hlavně v „taneční“ komunitě, ne nutně v sousedství puerto rica) s jejich elegantními rychlými otočkami. Los Angles taneční styl, který je okořeněn o akrobatické prvky, a konečně taneční sport, společenské tance se vývinul do soutěže o rychlost a preciznost. I přes jasné rozdíly, tyto styly mají mnoho společného. Pro lepší vyjádření v tomto dokumentu, budu používat „společného jmenovatele“ všech těchto stylu „international salsa“. V tomto dokumentu budeme rozlišovat dvě cesty tance v oddělených částech.

Evoluce Salsa hudby

Evoluce Salsa hudby
Hudba a tanec Salsa vychází z hudebního stylu Són. V průběhu doby se míchala a vyvíjela s mnoha dalšími hudebními žánry Kuby. V 50. letech mnoho kapel z Kuby jezdilo hrávat do USA, a převážně do New Yorku (například kapela La Orquesta Aragón). Během revoluce v letech 1959 – 1960, mnoho hudebníků se muselo vrátit do rodné země a proto zanechali prostor pro hudebníky z ostrova Puerto Rico a v 70. letech v New Yorku se promíchali s roustoucí černošskou soulovou hudbou, rockem, a později i disco. Od té doby se píše historie rozdělení v latinské hudbě na tu, která se hrála na ostrově Kuba a mimo ní. Na Kubě tradiční forma zůstala po nějaký čas, později vnější vlivy byly vmíseny do tradičních forem a vznikli tak styly jako „songo“, „timba“. I v dnešní době je velmi zřídka hrán styl „timba“ někde mimo ostrov, díky jeho velké bohatosti jazzových prvků a složitými přechody a mnoho tanečníků používá jednodušší hudbu. Navíc ještě, kubánská Salsa připojila mnoho z folklórní „rumby“, a její tradice jsou ještě dnes velmi živé, a to dohromady s hudbou Santoria(hudba z tradičního náboženství západo afrických otroků). Nevyhnutělně, tyto prvky jsou obsaženy u všech kubánských kapel, které hrají současnou hudbu, a mnoho hudby „timba“ proto zasahuje do rumby, než do kubánského rytmu (clave) Són. Hudba která se vyvíjela mimo Kubu měla více homodenní zvuk, který byl postaven v 70. letech na existenci Fania records New York (bylo to tak důležité, že kdyby nebylo této nahrávací společnosti, tak celá scéna latinské hudby by vypadala dnes úplně jinak). V mísením s takzvaným „jamming“ z rockové hudby té doby, se vyvinulo více stylů Salsy, které byli méně založeny na arnaže melodií a sekcí ale více na delších hráčských sólech s improvizacemi v pozadí. V nedávné době se objevily nové styly, jako pop-salsa, která je spojením netradičních nástrojů a forem (například Marc Anthony) a zapojila do sebe prvky z folklóru Puerto Rica: Plena, Bomba musica. Dohromady, tuto hudbu nazíváme „Salsa“. „Omáčka“ je všeobecně známá přezdívka pro hudbu, která obsahuje mnoho stylů, inspirací a rozvoje.

Evolution of Salsa Music

Evolution of Salsa Music source:Wikipedia.org
Salsa dance and music comes from s´on. It was mixed and has evolved over time within the rich basin of music from Cuba. In the 1950’s, many Cuban s´on bands went to the USA, in particular to New-York to play (e.g. La Orquesta Arag´on). When the revolution came about in 1959-1960, many of these musicians had to return to their country and left a void to be filled later by the puerto-ricans in New York City in the 1970’s, meddled in the rising of black soul music, rock and later on, disco.
From there on, we have a split history of latin music evolving both within the island and outside the island. In Cuba, music remained traditional for quite a while and eventually, influences from outside were integrated into local music, which gave us various original styles, “songo”, “timba”. Even today, timba music is rarely widely played in the clubs outside of cuba, for it is very rich and jazzyfied with complex breaks, and most dancers are used to simpler music. Furthermore, Cuban salsa has enjoyed a rich input of the folkloric “rumba” music and traditions that are still very alive there, including that of the music of Santer´ıa. Inevitably all of the Cuban bands include some of these elements in their modern music, and a lot of the timba made today grooves to the rumba rather than the s´on clave.
The music having evolved outside of the island, which has developed a more homogeneous sound, built on a solid foundation that was created in the 1970’s with the Fania recording company (so important that, were it not for the existence of Fania, the development of latin music would have quite different today.) Incorporating influences of the “jamming” rock music from that era, a more modal style of salsa has emerged, based less on arrangements around melody and sections but rather more on long solos improvisations over a fast canvas. More recently, various styles have appeared, including pop-salsa which mixes non-traditional instruments and formats (e.g. Marc Anthony), and salsa incorporating elements of puerto-rican folklore: plena, bomba music.
Collectively, this music is what we now call “salsa”. “The sauce” is a widely encompassing moniker for music which varies quite a lot in its influences and development.
7
2.2. EVOLUTION OF SALSA DANCING Latin Dance Study Guide

2.2 Evolution of Salsa Dancing
In parallel to the parallel evolution of both of these musics, dancing followed through equally with separate, parallel development. In Cuba, the popularity of “casino dancing” gave birth to what we call “rueda”. This is the main style of dancing danced to popular cuban music today, whether with a single partner or with a group in a circle. Many elements of folkloric dancing, like the solo male dance “columbia”, are often integrated by cuban dancers within their salsa-casino dancing. A new style, raw and dynamic, perhaps even a little rough, is current in Cuba. This style is rarely taught by Cubans emigrees; they usually settle for teaching a blend of what they see the gringos do and their own style. (S´on dancing is still very much alive in the eastern part of the island, although much fewer people know how to dance it properly.) Outside of Cuba, latin dancing evolved into mambo and social dancing the 1960’s and 1970’s. Over time, styles have been blended in various amounts in various places, which gave us the kind of salsa that is danced most everywhere else than the carribean today: a simple salsa danced on the downbeats, within the framework of a line an a few simple turns. Exceptions are: New-York-style dancing (mostly in the “dancer” community, not necessarily in the puerto-rican barrios), with its fast elegant turns, L.A.-style dancing, which spices it up with various dips and acrobatic figures, and finally “dancesport”, the evolution of social dancing into a sports-like competition of precision and speed. Even though there are clear differences, all of these styles have much in common. For lack of a better word, in this document I will call the common denominator
of all these styles “international salsa”. In this document we will consider the two tracks of dancing in separate parts.
8