Kalama Sutta

Kalama Sutta
Kalama Sutta – (Sanskrt: Kalama Sutra, Pali: Kesamuttisuttam, Barmsky: Kethamotti thoke) je Buddhova rozprava ze souboru Anguttara Nikaya z Tipitaky(Tři koše). Je velmi často citována v Therevádovém i Mahajánovém buddhismu, s výkladem o „svobodném hledání pravdy“

Sutta začíná popisem jak Buddha prochází vesnicí Kesaputta a je zdraven místními obyvateli, nazývajíci se Kalamové. Zeptali se ho na radu. Tázali se, že zde putuje mnoho svatých mužů a asketů a každý rozšiřuje své učení a vyvracejí učení druhých a tvrdí, že to jejich je vždy lepší? A jaké tedy učení mají následovat? Přináší pak rozpravu jako reakci a ukazuje na počátek Buddhadhammy(Zákon učení) pro ty, co nejsou přesvědčeni pouhou atrakcí předneseného učení.

Soudné náboženské učení
Buddha předkládá seznam situací, které by měli citlivému člověku napomoci při rozlišení, jak poznat učení, které příjat jako pravdu. “Nevěřte náboženským učením jen proto, že se považují za pravdivé, a to i skrz použité různorodé metody a techniky“ říká Kalamům. Přímé poznání je připoutané vždy k zážitku daného jedince a tak i porozumění pravdy. Radí, aby příjmali rady moudrých a dbát na jejich potenciál. Tj. jinými slovy ne pasivní souhlas, ale konstantní dotazování a osobní testování těchto pravd, které by mohly vlastně redukovat osobní stres, nebo utrpení.
• Nenásledujte to, co bylo příjmuto ústním opakovaním
• Nenásledujte to, co je založeno na tradici
• Nenásledujte to, co je založeno na pověsti
• Nenásledujte to, co je v náboženských textech
• Nenásledujte to, co by vedlo z předpokladů a doměnek
• Nenásledujte to co nejde dokázat(axiom)
• Nenásledujte klamné dedukce
• Nenásledujte jen něco, že jste si něco namysleli
• Nenásledujte něco, že někdo má nějakou dovednost(přitažlivost)
• Nenásledujte ani přesvědčení „Mnich je náš učitel“
• Kalamové, když znáte sami sebe: „Tak věci jsou dobré, tyto věci se nedají oklamat, tyto věci jsou ctěny moudrými, jsou zaručené a hledané, tyto věci vedou k užitku a šťestí“ tak je příjmáte a setrváte.

Tak, Buddha předkládá deset konkrétních sebe analytyckých zdrojů , které by měli vést k jistotě pravdivého učení, bez dalších pochybností.

1. Ústní informace
2. Informace na základě tradic
3. Zdroje informací
4. Texty, označované za návody k „správnému“ žití
5. Předpokládané úvahy
6. Filozofické úvahy
7. Selský rozum
8. Vlastní názor
9. Autority a experti
10. Vlastní učitel

Namísto toho, říká, že jedině když je osobní zážitek s daným učením, které je funkční, bezúhonnné, úcty hodné a vede ke šťestí a je váženo moudrými, tak by ho měl příjmout jako pravdu a praktikovat ji. Tak, potom nebude toto učení následovat podpora radikálního skepticismu.

“ Na základě jediné rozpravy, která je vytržena z kontextu, je Buddha posuzován jako pragmatický empirista, který odmítá všechny doktríny a víry, a že jeho Dhamma(Zákon vědění) je jednoduše svobodo-myšlenkářská výstroj, která nabádá k příjmutí i k zamítnutí čehokoli co se komu zlíbí. ”