Proč Nás Budoucnost Nepotřebuje 2.

V knize z počátku nepoznáte, že tato pasáž je od Theodora Kaczynskiho, tak zvaného Unabombra. Nejsem žádný zastánce Kaczysnkiho. Během jeho 17 leté čínnosti bomby zabili tři lidi a mnoho dalších zranil. Jedna z jeho bomb vážně zranila mého přítele Davida Gelerntera, jeden z nejlepších počítačových vědců naší doby. Jako mnoho mých kolegů, jsem cítil, že mohu být jedna z dalších obětí Unabombra.
Kaczynského počínání byli vražedné a v mých očích šílené. Byl to jasný odpůrce technologického pokroku, ale jednoduše řečeno jeho argumenty se nedají prostě opomenout. Cítil jsem, že se s těmito fakty setkám tváří v tvář.
Kaczynskiho dystopická vize popisuje nezáměrné následky, všeobecný problém konstrukce a použití technologií s Murphyho zákonem „Cokoli co je možné zneužít, tak se i zneužije“ ( vlastně je to Finagleho zákon, a jako takový dokazuje, že Finagle měl pravdu). Naše nadměrné používání antibiotik vedlo k největšímu problému – k imunitě na léčivou složku antibiotik a k více odolným bakteriím. Obdobně se tento jev stal s moskyty a malárií. Nadměrné používání DDT vedlo k získání odolnosti genu malárie proti DDT.
Příčina mnoha překvapení vypadá jasně: Zůčastněné systémy jsou spletité, vzájemné interakční zpětné vazby mezi mnoha jeho částmi. Nějaká změna v tak složitě kaskádovém systému, nemá jasnou předpověď následku, a hlavně když v tomto procesu hraje roli člověk.
Začal jsem svým přátelům ukazovat Kaczynského citát z knihy „ Age of Spiritual Machines“ (Věk duchovních strojů), ukazoval jsem jim tu ukázku a pozoroval jejich reakce, když jsem jim ukázal autora článku. V té době jsem s Hansem Moravcem našel knihu „Mere Machine to Transcendent Mind“ (Pouhý stroj k přesahu mysli) Hans Moravec je jeden z vedoucích výzkumu robotiky a zakladatel světově největšího robotického výzkumu na Carnegie Mellon Univerzitě.
2) Robot mě dal více materiálu k vyzkoušení mých přátel k překvapivé podpoře Kaczynských argumetnů. Na příklad:
Krátky běh
Biologické druhy skoro nikdy nepřežijí setkání s lepším soupeřem. Před deseti milióny let, jih a sever Amerického kontinetnu byli odděleny oceánem, díky propadlé části střední Ameriky. Jižní Amerika podobně jako dnešní Austrálie byla osídlena vačnatci, skupinamy krys, vysoké a tygry. Když se kontinenty spojily stačilo jen pár tisíc let, aby placentární druhy s efektivnějším metabolismem a reproduktivním a nervovým systémem, nahradili a eliminovali skoro všechny jižní vačnatce.
V kompletně volném trhu, lepší roboti by jistě ohrozili lidstvo podobně jak placentární druhy severní Ameriky ohrozili druhy vačnatců jižní Ameriky (podobně jak lidstvo ohrozilo nespočet živočišných druhů). Robotický průmysl by energicky soutěžil mezi sebou o materiály, energii, prostor a mimochodem zvyšování sebehodnoty nad lidským druhem. Nemožnost dovolit si nezbytnosti k životu, biologičtí lidé by byli vytlačeni z možnosti existence.
Je zde možnost se nadechnout, protože nežijeme v úplně volném trhu. Vláda vynutí netržní chování, zvláště výběrem daní. Soudně uložené, vládní nařízení může podpořit lidskou populaci ve vysokém stylu, z plodů práce robotů, možná na dlouhou dobu.
Utopická učebnice – a Moravec je náhle zraněn. Diskutuje o naší hlavní práci v 21. století „bezpečnost spolupráce mezi robotickým průmyslem“ prosazením zákona, jak by člověk mohl být velice nebezpečný, kdyby se stal superinteligentním robotem.
Moravcův pohled je, že roboti nás přesáhnou a lidská rasa zmizí z povrchu zemského.

Rozhodl jsem se, že je čas si promluvit s mým přítelelm Dannym Hillisem. Danny se stal známý jako zakladatel Thinking Machines corporation (Myslící Stroje), která vyrábí super silné počítače. Přestože je můj titul vědecký ředitel Sun Microsystems, jsem více počítačový konstruktér, než vědec, respektuji Dannyho znalosti informací a fyziky jako nikoho jiného, koho znám. Danny je znám jako futurista, který myslí v dlouhodobém rozměru. Před čtyřmi lety založil nadaci Long Now, která se zaměřila na konstrukci hodin, které měří až na 10 000 let, aby tak upozornil, jak ubohé časové rozpětí má lidské myšlení.
Takže jsem letěl do Los Angeles pro jasný důvod, povečeřet s Dannym a jeho ženou Pati. Tak jako obvykle jsem prošel rutinu pasáží, která mě stále rozrušovala. Dannyho odpověď byla příma a jednoduchá – změny půjdou postupně a budeme si na ně zvykat.
Vlastně jsem už ani nebyl tou odpovědí překvapen. Viděl jsem citát v Kurzweilově knize, kde řekl. „ Hýčkám si své tělo jako každý jiný a kdyby mě bylo 200 let a měl silikonové tělo, bral bych ho“. Bylo vidět, že byl s tímto procesem plně smířen, za to já tedy ne.
Mezi diskuzí a přemýšlení o Kurzweilovi, Kaczynskim a Moravcovi, náhle jsem si vzpoměl na novelu, kterou jsem četl před 20 lety, White Plague (Bílá Nemoc) od Franka Herberta, v které se molekulární biologický vědec se zblázní po vraždě jeho rodiny. Chce se pomstít, tak vyrobí ničící nemoc, která zabíjí široce a selektivně (máme štěstí, že Kaczinsky byl matematik a ne molekurární biolog). Taky se mě připomenul Borg ze Star Treku, na půl biologický druh na půl robotické stvoření s velkým sklonem k násilí a destrukci. Podobné Borg-katastrofy jsou hlavním tahem sci-fi, tak proč jsem se neobával těchto robotických nebezpečí už dříve? Proč se lidé neobávají takových nočních můr a scénářů už teď ?
________________________________________
2 Isaac Asimoc popisuje etiku robotů v jeho knize Robot 1950. Nejznámější zákon robotů: 1. Robot nikdy nesmí ublížit lidské bytosti 2. Robot musí uposlechnout rozkazů lidské bytosti, kromě pokuď by byl s rozporem s prvním zákonem 3. Robot musí chránit sám sebe, ale jen pokuď by nebylo jednání s rozporem 1. a 2.