Dějiny bankovnictví 5. část

Kapitalismus

Za doby Adama Smithe, byl obrovský nárůst bankovnictví. Banky hráli roli převodu zlatých a srříbrných mincí na papírové peníze, které byly kryty majetkem banky.
V rámci nového systému vlastnictví a investic, úlohy státu jako hospodářský faktor se výrazně lišilo.

Globální bankovnictví

V sedmdesátých letech dvacátého století, několik bankortů, které byli svázány se bankovní politikou, způsobyli depresi, která vyústila v regulaci a privatizaci státních podniků v 80. letech. Tento stav naznačoval že vlády rozvinutých zemí po celém světě našel řešení v soukromém sektoru na problém ekonomického růstu a rozvoje preferující stát s polo socialistickýmy programy. Tento převládající trend se začal projevovat v bankovním sektrou, velké podniky obchodovali se zákazníky, dodavateli, výrobou a informačními centry po celém světě.

Gobální bankovnictví a kapitálové trhy, se rozrůstali během osmdesátých a devadesátých let a jako výsledek velké poptávky ze strany firem, vlád a finančních institucí, ale také protože podmínky finančního trhu byly optimistické a se vzestupnou tendencí. Ministerstvo financí USA uvedlo, že úrokové sazby v USA klesly z 15 % během dvou let na 5 % ve 20 leté periodě a finanční kapitál zrostl asi dvojnásobně ve světové ekonomice. Takový růst by byl pomalejší, v posledních dvacenti letech, pokuď by nebyl ze strany USA tak silný vstup investic do mezinárodních trhů. Investice v Japonsku do tamních výrobních podniků, které poskytovaly nejen přísun obchodovaného zboží v americké ekonomice, ale také měli velký efekt na financování státu, proto, z transformace amerického trhu s akciemi za největší na světě.
Nicméně, v posledních letech se dominance amerického finančního trhu vytrácí a vzrostla účast zahraničních akcií. Neobyčejný vzrůst zahraničních finančních trhu zaznamenal díky dvoum aspektům. Díky zemím jako Japonsko, které mělo velké úspory ze zahraničního obchodu. A zejména deregulací zahraničních finančních trhů, kterým bylo dovoleno expandovat. Tak, americké korporace a banky začaly hledat investiční příležitosti v zahraničí, což si vyžádalo vývoj podílových fondu USA zaměřené na obchodování, na akciových trzích.

Takovou to rostoucí internacionalizací a přiležitosti v oblasti finančních služeb, se zcela změnilo konkurenční prostředí, jak nyní mnoho bank předvedlo jejich modelem pro “universální bankovnictví” v Evropě. Universální banky mají volný prostor na vstup do jakých koli finančních typů služeb. Mohou investovat do podniků svých klientů a mohou tak fungovat jako model “vše v jednom” a operovat jak v maloobchodních tak ve velkoobchodních finančních službách.

Množství takových aktivit mohlo být docíleno jen díky velkým akvizicím, a bylo jich mnoho. Do konce roku 2000, v kterém byla rekordní úroveň transakcí finančních služeb s tržní hodnotou 10,5 miliard dolarů, deset bank vykázalo tržní podíl více než 80 % a pět nejlepších 55 %. Z deseti největších bank seřazeny podle podílu na trhu, bylo sedm velkých bank univerzálních typu (tři americké a čtyři evropské), a zbývající tři byly velké americké investiční banky, které mezi nimi tvořily 33% podíl na trhu.
Tento růst a příležitosti také vedly k nečekanému výsledku: vstup na trh ostatních finančních sprostředkovatelů – nebankovních subjektů. Velcí korporátní hráči byli začátkem k nalezení jejich cesty ke skupině finanční služeb, které nabízí konkurence zavedeným bankám. Mezi hlavní nabízené služby jako pojištění, důchodové, vzájemné, peněžní trh a hedge fondy, půjčky, úvěry a cenné papíry. Vlastně do konce roku 2001, se podíleli čtyři nebankovní subjekty v tržní kapitalizaci patnácti světových poskytovatelů finančních služeb.

V posledních letech se tento proces finančních inovací enormně zvýšil, jak důležitost, tak i ziskovost nebankovních financí. . Díky takové ziskovosti nebankovních subjektů byl zaveden „Úřad pro kontrolu měny“- (OCC) k pozvbuzení bank k prozkoumání jiných finančních nástrojů, a tak rozvětvit bankovní obchod a ozdravit ekonomiku bank. Jak se finanční násatroje různili, po adopci těchto nástrojů do bankovních i nebankovních aktivit, rozdílnost mezi nimi se pomalu ztrácí.